SPRÁVNÉ HNOJENÍ

Ke zdárnému růstu a vývoji potřebují rostliny různé živiny, které získávají z oxidu uhličitého v ovzduší, z vody a z půdy. Zásoba živin v půdě, zvláště dusíku, fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku, se sklizněmi pěstovaných plodin a různými přirozenými ztrátami snižuje. Chceme-li tedy dosahovat při pěstování rostlin dobrých výsledků, musíme chybějící živiny doplňovat hnojením.

ZÁKLADEM ORGANICKÁ HNOJIVA:

- Mezi ně patří především chlévský hnůj, kompost, rašelina a na její bázi vyráběné substráty. Působením půdních mikroorganismů se organické hmoty rozkládají na rostlinné živiny. Při rozkladu vzniká též oxid uhličitý a teplo, které půdy nakypřují a prohřívají, což pěstovaným rostlinám prospívá. Vzniká také humus. Ten zlepšuje půdní strukturu, pomáhá v ní lépe poutat živiny a vláhu a zvyšuje tak její úrodnost. Klasickým organickým hnojivem je dobře rozleželý chlévský hnůj. Pro většinu zahrádkářů, většinou ve městech, je však zpravidla nedostupný. Místo něj se používá kompost, který lze připravit na každé zahrádce z nejrůznějších zahradních odpadů. Kompost zakládáme většinou na podzim. Během příštího vegetačního období ho jednou až dvakrát přehodíme. Při vhodném ošetřování může být už za rok uzrálý a po přehození přes hrubou prohazovačku připravený k použití. Pokud není dobře rozložený, necháme ho zrát ještě jeden rok.

Květák reaguje na dobrou výživu tvorbou velkých růžic
Květák reaguje na dobrou výživu tvorbou velkých růžic

POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH HNOJIV:

- Pro správné používání organických hnojiv platí tyto zásady:

  • dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy již počátkem podzimu, a to do hloubky 10 - 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit na živiny.
  • málo kvalitní slamnatý hnůj je lépe nejprve zakompostovat se zeminou a použít až v roce, kdy uzraje.
  • kvalitní kompost prosetý přes prohazovačku stačí mělce zapravit do země motikou nebo kultivátorem až na jaře při prvním urovnávání povrchu půdy; není-li kompost dobře rozložený, zaryjeme ho podobně jako hnůj na podzim, nebo ho necháme ještě rok zrát.
  • organickými hnojivy hnojíme tytéž plochy zpravidla jednou za 3 - 4 roky, dávkou nejméně 3 - 4 kg/m2; v lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou alespoň 2 - 3 kg/m2; při intenzívním pěstování zvyšujeme dávku o 50%.
  • při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v 1. trati (brambory, košťáloviny, plodovou zeleninu); kompost používáme k zelenině 1. a 2. trati, kde pěstujeme kořenovou, cibulovou a náročnější listovou zeleninu. Na málo úrodných půdách používáme kompost i k zelenině ve 3. trati (luskoviny, méně náročné listové zeleniny).
  • v ovocné zahradě používáme organická hnojiva k celoplošnému nebo pásmovému pohnojení před založením výsadby, v dalších letech ve výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 let dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
Bohatá úroda jablek je mimo jiné podmíněna i všestrannou výživou (na obr. odrůda "Melodie")
Bohatá úroda jablek je mimo jiné podmíněna i všestrannou výživou (na obr. odrůda "Melodie")
  • v okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po 3 letech.

VÝZNAM ZELENÉHO HNOJENÍ:

- Při nedostatku hnoje a kompostu, např. při zakládání zahrady, můžeme zeleným hnojením obohatit půdu o humus a živiny, zlepšit její strukturu a potlačit zaplevelení. Na zelené hnojení jsou nejvhodnější bobovité rostliny (hrách, vikev, bob). Po zarytí obohacují půdu i o dusík, který zachycují ze vzduchu bakterie žijící v hlízkách na jejich kořenech. Lze použít i jiné rostliny, které vytvářejí v krátké době hodně organické hmoty, jako jsou hořčice, svazenka, pohanka. Zelené hnojení se používá i na záhonech, jež by např. po sklizni rané zeleniny nebo brambor zůstaly až do podzimu nevyužité. Rostliny, které mají být šťavnaté, nezdřevnatělé, posečeme, rozsekáme rýčem a zaryjeme do hloubky 10 - 25 cm podle druhu půdy (do těžké mělčeji).

Pivoňky a jiné dlouhověké trvalky hnojíme na jaře kompostem a plným hnojivem.
Pivoňky a jiné dlouhověké trvalky hnojíme na jaře kompostem a plným hnojivem.

S PRŮMYSLOVÝMI HNOJIVY UVÁŽLIVĚ:

- Chceme-li při pěstování rostlin dosáhnout vysokých výnosů, nevystačíme jen s organickými hnojivy. K doplnění potřebných živin proto používáme ještě průmyslová hnojiva. Ta jsou buď jednosložková, tj. obsahují jen jednu základní živinu (dusíkatá, fosforečná, draselná, vápenatá a hořečnatá), nebo vícesložková, obsahují-li jich více. Mnohé z nich mohou být např. granulované - Cererit. Ten obsahuje i důležité mikroprvky (bor, mangan, měď, molybden a zinek). Průmyslovými hnojivy zásadně nepřehnojujeme, to by mělo negativní vliv na kvalitu výpěstků, zdravotní stav rostlin, na půdu i vodní zdroje. Dávky průmyslových hnojiv se řídí obsaženými živinami, náročností pěstovaných rostlin a celkovou úrodností půdy. Ze zeleniny jsou náročnější druhy, které se pěstují v 1. trati, tj. v roce hnojení chlévským hnojem nebo kompostem. Kromě organických hnojiv vyžadují ještě 80 - 120 g Cereritu na 1 m2. Zelenině v 2. a 3. trati postačí Cereritu jen 40 - 80 g na 1 m2.

Místo Cereritu můžeme použít i jednosložková hnojiva, pro zeleninu v 1. trati 20 - 40 g ledku amonného s vápencem, 40 - 60 g superfosfátu a 20 - 40 g síranu draselného na 1 m2 plochy. Pro zeleninu v 2. a 3. trati postačí poloviční dávky. Uvedené vyšší množství hnojiv platí pro méně úrodné půdy. Ovocné dřeviny hnojíme podle jejich stáří a plodnosti. Do začátku plodnosti je každoročně na jaře hnojíme dávkou plného hnojiva 25 g na 1 m2 půdorysné plochy koruny, později podle růstu a očekávané úrody, dávkou 50 - 100 g/ m2. Z celkového množství použijeme třetinu na podzim při zpracování půdy, zbytek na jaře při jejím urovnávání. V roce, kdy hnojíme plnou dávkou organického hnojiva, použijeme jen poloviční dávku průmyslového hnojiva. Místo plného hnojiva můžeme i u ovocných dřevin použít jednosložková hnojiva jako u zeleniny. Okrasné rostliny hnojíme většinou na jaře, a to dávkou 30 - 50 g/m2 vícesložkového hnojiva. Náročnou zeleninu, zejména košťáloviny, a ovocné dřeviny s velkou násadou plodů je vhodné během vegetace přihnojit malou dávkou ve vodě rozpuštěného ledkového hnojiva, plného tekutého hnojiva, nebo zředěným zkvašeným drůbežím trusem.

POZOR NA DUSÍK:

- Při hnojení zeleniny musíme dbát na to, abychom ji nepřehnojili dusíkem. K tomu by snadno mohlo dojít při nadměrném přihnojování roztokem ledku nebo zkvašeného drůbežího trusu během vegetace. Ve výpěstcích by se pak hromadilo příliš mnoho dusičnanů, které mohou mít nepříznivé zdravotní důsledky. Dusičnany se nejvíce hromadí v salátu, kedlubnách a ředkvičkách, rychlených časně zjara při nedostatku přirozeného světla pod sklem nebo pod fólií. Avšak i zelenina pěstovaná na venkovních záhonech, která byla přehnojena dusíkem, např. mrkev, červená řepa, zelí a pór, může obsahovat nadměrné množství dusičnanů. Dusíkem by se mělo během vegetace přihnojovat raději jen několikrát v malých dávkách (10g/m2) a naposled 1 a půl až 2 měsíce před sklizní. K zelenině s krátkou vegetační dobou, např. ředkvičce, dusíkem vůbec nehnojíme. Přehnojení dusíkem neprospívá také ovocným a okrasným rostlinám. Jsou pak méně odolné vůči chorobám i zimním mrazům a ovoce je méně kvalitní.

Dusičnany se ve zvýšené míře vyskytují ve zvýrazněných částech výpěstků: a) kedlubna, b) zelí, c) mrkev, d) ředkvička,e) červená řepa, f) salát, g) pór
Dusičnany se ve zvýšené míře vyskytují ve zvýrazněných částech výpěstků:
a) kedlubna, b) zelí, c) mrkev, d) ředkvička,e) červená řepa, f) salát, g) pór

HYGIENA PŘI HNOJENÍ:

- Při práci s průmyslovými hnojivy používáme vždy gumové rukavice a při rozhazování práškových hnojiv, zejména páleného a dusíkatého vápna, ochranné brýle. Přitom postupujeme vždy po větru. Hnojiva nenecháme ležet na povrchu země, ale ihned je do ní zapravíme. Jen ledková hnojiva rozhozená před deštěm na povrch půdy se sama rozpustí a vsáknou se do ní, takže nedojde ke ztrátám dusíku

NOVÉ DRUHY HNOJIV:

- Lépe respektují nároky pěstovaných rostlin podle jejich druhu nebo vývojového stádia. Např. univerzální vícesložkové hnojivo Hydrokomplex je určeno pro základní hnojení, Kristalon - start pro přihnojování počátkem intenzivního růstu, Kristalon - plod a květ pro období kvetení a tvorby plodů. Tato hnojiva obsahují kromě základních živin i stopové prvky. Ke hnojení okrasných rostlin, keřů, bobulového ovoce a jahodníku je určeno tabletované hnojivo Silvamix s 2 - 3 letým účinkem v důsledku pozvolného uvolňování živin do půdy. Obdobně lze použít k zásobnímu hnojení ovocných a okrasných dřevin tabletované hnojivo Preform.

Pro listové, kořenové nebo cibulové zeleniny, pro jahodník, růže, vřesovištní a jehličnaté rostliny, trávník, květiny jsou určena vícesložková tekutá i pevná hnojiva Biom, Agormint, Compo, Eko-hum, Floret a Fragen. Kromě základních živin v jejich různém vzájemném poměru obsahují i stopové prvky. Sortiment těchto hnojiv se poměrně rychle mění, jak v důsledku dovozu, tak domácí výroby. Ve srovnání s Cereritem jsou však tato hnojiva dražší.

Rubriky:

Komentáře

Nikdo nekomentoval.
*
*
Překročil(a) jsi maximální délku komentáře o 0 znaků.
*  captcha

Moje motto

I ta nejhorší minuta v životě trvá jenom 60 vteřin...

Čas a datum

Počasí ČR

Je ochrana naší přírody dostačující?

6%
9%
85%

Hosté na mém blogu

počítadlo.abz.cz

Shoutboard

Počasí v mém regionu Jižní Čechy

Počasí radar

Archív